středa 16. května 2012
úterý 15. května 2012
Parní lázně v suterénu domu ze 30. let 20. století
 |
Prosvětlovací kopule ve dvorním traktu, zvnějšku
|
 |
| Mramorem obložené schodiště vedlo dříve hosty do restaurace |
 |
| Prosvětlovací kopule zastřešuje ústřední komunikační prostor, zevnitř |
 |
| Monumentální sloupy, inspirované staroegyptskými lotosovými sloupy, vynáší strop a rámují vstup do bazénu |
 |
| Kachličkami obložená lavice u bazénu - součást původního vybavení lázní |
pondělí 7. května 2012
Dům
bývalých městských lázní
Na
Slupi 434/8, Praha 2 – Nové Město
Pražská památková
rezervace, památka UNESCO
Nárožní čtyřkřídlý
dům z roku 1932 se nachází na historické trase královské cesty
(vedoucí z Vyšehradu na Pražský hrad) v těsné
blízkosti barokního kláštera Alžbětinek postaveného podle
návrhu Kryštofa Ignáce Dienzenhofera.
Architektonicky hodnotná stavba navržená architektem Janem Jarolímem (spoluautor pražského paláce Alfa), originálním způsobem kombinuje principy funkcionalismu a historismu ve stylu pozdní moderny. Dům byl vystavěn jako polyfunkční objekt s parními městskými lázněmi, dispozičně propojený se sousední vilou v Apolinářské ulici. V suterénu a přízemí byly umístěny lázeňské provozy: bazény, masáže, rehabilitace a také restaurace. V patrech se nacházely pokoje pro lázeňské hosty. Později došlo k částečnému omezení lázeňského provozu a následovala rekonstrukce pokojů na byty. Lázně byly funkční téměř až do konce šedesátých let.
Mnohé z původního vybavení lázní je dosud zachováno, unikátní je prostor s bazény zastřešený klenbou podpíranou monumentálními sloupy. V interiérech se dále nacházejí velmi kvalitní uměleckořemeslné prvky – černé a bílé mramorové obklady, mramorové schodiště s prosklenou stěnou, funkcionalistické zábradlí, atypické řešení centrály vestibulu a další.
Současný stav objektu je kritický. Interiéry jsou zdevastované, nevětrané, poškozenou střešní krytinou zatéká do podkroví, poničené jsou také omítky a kamenné obklady. Majitel - firma KORF s.r.o. (Sázavská 914/8, Praha 2-Vinohrady) - o objekt dlouhodobě nepečuje, v roce 2005 dokonce žádal o jeho demolici, naštěstí neúspěšně. Na podzim roku 2010 předložil vlastník studii celkové rekonstrukce domu, vypracovanou ateliérem Znamení čtyř-architekti, kde je navrženo 35 bytů, 27 parkovacích míst v suterénu a v přízemí prostory pro čtyři provozovny.
Dům obnovu nutně potřebuje, plánovaná rekonstrukce však nenávratně zničí množství autentických prvků i větších celků. Například parkoviště v suterénu nahradí sloupovou místnost s bazény, působivá prosvětlovací kopule, pod níž se nacházel centrální komunikační prostor, zmizí pod novou dvorní vestavbou.
Pražské pracoviště Národního památkového ústavu návrh připomínkovalo. Byl shledán realizovatelným jen za určitých podmínek. Ověřovací studie by měla být například přepracována tak, aby nedošlo k navýšení stávající úrovně střešní hladiny, což projekt respektoval jen zčásti snížením při ulici Na Slupi. Nadále tak zůstává nástavba jednoho podlaží směrem do Apolinářské ulice. Přitom dodržení stávají hladiny střech je důležité. Zvětšení hmoty objektu by nevhodně potlačilo přirozenou dominantu nároží, kterou zde vytváří kostel Panny Marie Bolestné a kterou autor stávající stavby respektoval.
Se všemi detaily bude studie rekonstrukce rozpracována až jako projekt pro stavební povolení, který opět projde schvalováním památkových úřadů (tak jako ve všech případech vydá pražské pracoviště Národního památkového ústavu odborné vyjádření jako podklad pro správní rozhodnutí Památkové odboru pražského Magistrátu).
Už teď je však zřejmé, že mnoho autentických prvků, zejména v interiérech, nenávratně zanikne.
Architektonicky hodnotná stavba navržená architektem Janem Jarolímem (spoluautor pražského paláce Alfa), originálním způsobem kombinuje principy funkcionalismu a historismu ve stylu pozdní moderny. Dům byl vystavěn jako polyfunkční objekt s parními městskými lázněmi, dispozičně propojený se sousední vilou v Apolinářské ulici. V suterénu a přízemí byly umístěny lázeňské provozy: bazény, masáže, rehabilitace a také restaurace. V patrech se nacházely pokoje pro lázeňské hosty. Později došlo k částečnému omezení lázeňského provozu a následovala rekonstrukce pokojů na byty. Lázně byly funkční téměř až do konce šedesátých let.
Mnohé z původního vybavení lázní je dosud zachováno, unikátní je prostor s bazény zastřešený klenbou podpíranou monumentálními sloupy. V interiérech se dále nacházejí velmi kvalitní uměleckořemeslné prvky – černé a bílé mramorové obklady, mramorové schodiště s prosklenou stěnou, funkcionalistické zábradlí, atypické řešení centrály vestibulu a další.
Současný stav objektu je kritický. Interiéry jsou zdevastované, nevětrané, poškozenou střešní krytinou zatéká do podkroví, poničené jsou také omítky a kamenné obklady. Majitel - firma KORF s.r.o. (Sázavská 914/8, Praha 2-Vinohrady) - o objekt dlouhodobě nepečuje, v roce 2005 dokonce žádal o jeho demolici, naštěstí neúspěšně. Na podzim roku 2010 předložil vlastník studii celkové rekonstrukce domu, vypracovanou ateliérem Znamení čtyř-architekti, kde je navrženo 35 bytů, 27 parkovacích míst v suterénu a v přízemí prostory pro čtyři provozovny.
Dům obnovu nutně potřebuje, plánovaná rekonstrukce však nenávratně zničí množství autentických prvků i větších celků. Například parkoviště v suterénu nahradí sloupovou místnost s bazény, působivá prosvětlovací kopule, pod níž se nacházel centrální komunikační prostor, zmizí pod novou dvorní vestavbou.
Pražské pracoviště Národního památkového ústavu návrh připomínkovalo. Byl shledán realizovatelným jen za určitých podmínek. Ověřovací studie by měla být například přepracována tak, aby nedošlo k navýšení stávající úrovně střešní hladiny, což projekt respektoval jen zčásti snížením při ulici Na Slupi. Nadále tak zůstává nástavba jednoho podlaží směrem do Apolinářské ulice. Přitom dodržení stávají hladiny střech je důležité. Zvětšení hmoty objektu by nevhodně potlačilo přirozenou dominantu nároží, kterou zde vytváří kostel Panny Marie Bolestné a kterou autor stávající stavby respektoval.
Se všemi detaily bude studie rekonstrukce rozpracována až jako projekt pro stavební povolení, který opět projde schvalováním památkových úřadů (tak jako ve všech případech vydá pražské pracoviště Národního památkového ústavu odborné vyjádření jako podklad pro správní rozhodnutí Památkové odboru pražského Magistrátu).
Už teď je však zřejmé, že mnoho autentických prvků, zejména v interiérech, nenávratně zanikne.
(zdroj: www.ozivtesibarak.cz, Martina Faltýnová, květen 2012)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)